Rozhledna na Velké Deštné

Turistická rozhledna na nejvyšším vrcholu Orlických hor - Velká Deštná (1115 m.n.m), inspirovaná charakteristickými klimatickými podmínkami. Deštěm a větrem!

KONCEPT
Inspiraci pro návrh rozhledny jsme nalezli především v charakteristických přírodních podmínkách, panujících na vrcholu Velké Deštné. Jak samotný název hory napovídá, zásadním klimatickým jevem, který se zde uplatňuje, je déšť. Druhým zásadním jevem, který neodmyslitelně patří k místním podmínkám, je vítr.

Déšť unášený větrem se proto stal hlavním vizuálním a výtvarně-estetickým motivem návrhu.

Dle různé síly větru padá déšť k zemi pod různými úhly. V extrémních klimatických podmínkách pak „prší“ vodorovně, na horském hřebeni případně i směrem vzhůru.
Pět nejvýznamnějších větrných podmínek charakterizují pět různých úhlů dešťových srážek a také poměr pěti stran půdorysů rozhledny. Jednotlivé délky stran vychází z poměrů rychlostí zvolených pěti větrných podmínek.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ
Záměrem architektonického řešení je materializace konceptu deště.

Stejně jako je déšť formován větrem, je pětiboký půdorys zformován tvarem vrcholových vrstevnic hory Velké Deštné. Hmota či objem vlastní rozhledny byl formován prostým „vytažením“ půdorysu do požadované výšky. Abstraktní minimalistická hmota udržuje volné sepětí s místem díky tvaru půdorysu.

*
Proudy deště byly transformovány do tenkých tyčových prvků konstrukce rozhledny. Různé směry dešťových přívalů hnaných větrem se propisují do směrů prvků, které se kříží na jednotlivých stěnách rozhledny.

Vizuální odkaz na proudy deště je posílen plastickým rozšířením na části latí vnějšího diagonálního pláště. Jinak plošné fasády tak získávají další rozměr, který je možné ještě zvýraznit využitím materiálu s odlišnou povrchovou úpravou. Tento výtvarný prvek vrací do racionální podoby rozhledny přirozenou přírodní náhodnost.

Tento dojem je podporován také vizuální proměnlivostí rozhledny při změně pozorovacího stanoviště kolemjdoucích. Proporce rozhledny se plynule mění díky nepravidelnému pětibokému půdorysu. Vlivem orientace tyčových prvků venkovního pláště kolmo ke středu rozhledny navíc dochází k postupnému uzavírání a otevírání průhledů skrze jednotlivé stěny.

Vzdušnost, transparentnost, otevřenost či průhlednost stěnových konstrukcí nechává do interiéru věže vstoupit všechny živly a projevy počasí, díky čemuž se nepřeruší kontakt s přírodou ani při výstupu na nejvyšší vyhlídkovou plošinu.

Zde by mělo materiální působení věže ustoupit co nejvíce a nechat působit právě jen přírodu a atmosféru místa. Návštěvník zde může plně prožít pocit volnosti a svobody, možná i euforie, po výstupu. Plošina je zcela otevřená, bez jakýchkoliv překážek, které by narušily výjimečný kruhový výhled. Tato otevřenost umožňuje vychutnat si volný výhled do krajiny a v širokých souvislostech vnímat její přirozenou krásu.